PŠENICE JE KRÁLOVNA, ALE OVES MÁ NAVRCH
Kdyby nyní odborníci na výživu měli prohlásit, která ze základních obilovin je našemu zdraví nejvíce prospěšná, pak by se králem stal jistě oves!
![](https://www.janovapec.cz/thumbs/uploads/gallery/75/0_930x540_wm/211_max-cokoladove.jpeg)
Móda zatracovat pšenici jako příčinu všemožných zdravotních potíží k nám přišla před lety z Ameriky. S konzumací bílého pečiva z pšeničné mouky ovšem nijak citelně nezacloumala. Rohlíky, housky, bagety, toustové chleby, koláče a různé trvanlivé pečivo z jídelníčku Čechů rozhodně nemizí, k nelibosti lékařů postupně vytěsňují chleba. Toho nyní sníme v porovnání s předválečnou generací méně než polovinu, zato pšeničného pečiva pětinásobek. To rozhodně není zdravý trend.
Pšenici se vždycky říkalo královna obilovin. Dnešní mouka z pšenice ovšem není, co bývala. Změnil se způsob mletí na hodně jemné. Po mlynářích to tak chtějí pekaři, aby se jim snadněji zadělávalo těsto na pečivo. Fígl je v tom, že při moderním mletí se mechanicky naruší zrna, a lépe pak vážou vodu. Tím se zvyšuje výtěžnost výrobků, čili je to pro pekaře lepší kšeft. Doma bychom prý takové těsto ani nezamíchali.
Jan ukazuje ovesné vločky v naší výrobně exkurzi korejských studentů.
Navíc pšeničné zrno se mele bez obalových vrstev, takže pak v mouce chybí vláknina a minerální látky. Přitom vláknina je nenahraditelná. Má blahodárné účinky pro celý organismus. Nerozpustná vláknina čistí střeva, rozpustná přechází i do krve. U pšenice je ale podíl rozpustné vlákniny velmi nízký, vyšší je u žita a nejvyšší je u ječmene a ovsa.
Oves je na tom z obilovin rovněž nejlépe, pokud jde o jedy v lepku. V žebříčku, sestaveném podle toxicity nerozpustných bílkovin, je oves až poslední. Nejhorší je pšenice s bílkovinou gliadin, která je právě kvůli své toxicitě pro celiaky nejvíce riziková.
Oves, který jíme zejména v podobě vloček, má skutečně unikátní nutriční hodnotu. A to hlavně díky vysokému obsahu bílkovin a vhodném poměru jednotlivých aminokyselin. Na zdraví také pozitivně působí vyšší obsah tuku oproti jiným obilovinám a příznivý poměr nasycených a polynenasycených mastných kyselin. A samozřejmě vláknina, včetně již zmíněné rozpustné vlákniny.
Ačkoli o blahodárných účincích ovsa se dávno ví, v tuzemském potravinářství je tato obilovina nedoceněná a využívá se mnohem méně než jinde v Evropě. Jenže je to i o poptávce. Den se dá nastartovat s rohlíkem, buchtou či toastem, nebo také s ovesnou kaší či s müsli. Odpůrci pšenice -mezi nimiž jsou i lékaři a nutriční experti - tvrdí, že z ní máme „pšeničná“ břicha, ohrožujeme si imunitu, koledujeme si o cukrovku, deprese, migrény, Parkinsona, Alzheimera i další civilizační nemoci.
Slyšeli jste snad někdy o odpůrcích ovsa?
Táňa Králová