Co nevíme o ovesných vločkách. A co víme?

10.9.2019

Koně skáčou hopsa, když dostanou ovsa. Člověk je po ránu nabitý energií, když posnídá ovesné vločky. Já to tedy aspoň tak mám. Ale vypadá to, že nás v Česku není mnoho, kdo ráno – třeba jen někdy nebo i během dne - dobíjí baterky ovesnými vločkami.

Dá se tak usuzovat z oficiální statistiky, která uvádí, kolik vloček z ovsa zkonzumuje jeden Čech (včetně nemluvňat) v průměru za rok. I když, zjistit přesnou spotřebu ovesných vloček je nepřelousknutelný oříšek. Český statistický úřad sice v dlouhé časové řadě počítá, kolik čeho jeden obyvatel za rok sní a vypije. Dopídit se ovšem přesného čísla o konzumaci vloček ale nejde. „Staťák“ sčítá dohromady ovesné vločky, kroupy a ječnou krupici. Údaj o samotných vločkách nemá. Musíme se tedy spokojit se souhrnným číslem a domněnkou, že kroupy a ječná krupice jsou v něm zanedbatelné.

Co tedy říká statistika? V posledních letech sice spotřeba vloček (včetně krup a ječné krupice) mírně stoupla, stále ale nepřekonala aspoň dva kilogramy na hlavu za rok. Této hranici se přiblížila v roce 2016, kdy dosáhla 1,9 kilogramu. Rok na to zase spadla na 1,7 kilogramu. To je podle mého gusta žalostně málo. Byť se v Janově peci, která na ovesných vločkách stojí (a rozhodně nepadá), snažíme, jak můžeme.

 

 

Prvenství v pojídání vloček drží Američané, snědí jich v průměru skoro pět kilo za rok. Oblíbené jsou také ve Skandinávii a Velké Británii. Ale zpátky domů. Věděli jste, že zhruba stejně jako vloček sníme ananasu? Že čokolády si během roku dopřáváme v průměru o kilo víc? Zato stále víc spořádáme pšeničné mouky – v různém pečivu, toastových chlebech či sušenkách. Od roku 2001 stoupla její spotřeba o 12 kilogramů na obyvatele za rok na předloňských 95,7 kilo (čerstvější údaj zatím není k dispozici).

Ovsa, ze kterého se vločky vyrábějí, se přitom na českých a moravských polích urodí dost. Mnohem víc, než se ho v tuzemsku spotřebuje, takže se z republiky vyváží. Oves se pěstuje na zhruba 40 tisících hektarech, plocha řepky je desetkrát větší. Více než polovina z tuzemské spotřeby ovsa se zkrmí zvířatům, jako potravina se zužitkuje ani ne 30 procent.

A jak se vločky vyrábějí? Ovesná zrna se nejprve napaří. Díky vysoké teplotě se potlačuje aktivita tuků, aby se předešlo tomu, že vločky žluknou. Pak se zrna pomocí rotujících kovových válců mačkají, nakonec se dosuší a vločka je hotová.

 

 

Fakt, že ovesné vločky jsou zdravé, je notoricky známý. Tak jen v kostce: v porovnání s ostatními obilovinami obsahují více bílkovin, které mají příznivé složení aminokyselin a unikátní antioxidanty. Je v nich také nejvíce tuků, které jsou ovšem zdraví prospěšné díky převážně nenasyceným mastným kyselinám a v nich vysokému podílu omega-3 mastných kyselin. Ovesné vločky jsou bohaté na minerály a vitamíny. Aby se pozitivně odrazily na našem zdraví, musel by každý Čech sníst o dost víc než nějakých patnáct misek za rok. Kolik jich sníte Vy?

 

Váš Jan

Zpět na další články
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci a analýze soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte

Kontakt

Janovapec - Jan Král
+420 776 158 156
info(zavináč)janovapec.cz
ič: 01779915
Fakturační adresa:
K Roztokům 36, Praha 6 - Suchdol, 165 00
Provozovna (není výdejním místem):
M. Alše 639, Horoměřice, 252 62
číslo účtu: FIO 2200438436/2010
Jsem plátcem DPH

facebook Instagram

Facebook

Jan Král

Napište mi, rád Vás vyslechnu

Email : *
Předmět : *

* - povinný údaj
Odeslat dotaz